Tramvaj

„Tramvaj má jednu zásadní úlohu, není totiž jen dopravním prostředkem, je městotvorná,“ tvrdí architekt Petr Kučera.  Tato slova nás přiměla k vytvoření nové galerie z našich fotek v sekci věnované inspiracím odjinud. Jak se vám líbí?

 

Doplňujeme pro zajímavost a zamyšlení pár odkazů na články k tématu „tramvaj v Českých Budějovicích“. 1-2 vhodně trasované linky by v dopravních špičkách i zde hodně pomohly. Myslíte, že ne?

(1/3) České Budějovice zvažují, zda do ulic po desetiletích vrátí tramvaj – iDNES.cz

Èeské Budìjovice zvažují, zda do ulic po desetiletích vrátí tramvaj – iDNES.cz

Českobudějovická radnice se zabývá myšlenkou na zavedení historické tramvajové linky mezi nádražím a Sady. Provoz tramvají přitom ve městě skončil před 67 lety. Nápad už se dostal i na jednání magistrátní komise pro architekturu a územní rozvoj, která vzala na vědomí, že se bude tato možnost prověřovat.

Celý článek na iDNES.cz (zdroj): budejovice.idnes.cz/budejovice-tramvaj-lannova-trida-turismus-doprava-f8q-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171229_373152_budejovice-zpravy_jbr

(2/3) K provozu tramvají měli Budějovičtí už předem výhrady – Českobudějovický deník.cz

K provozu tramvají měli Budějovičtí už předem výhrady

„Problémy s tramvajemi začaly liknavostí radnice už v roce 1888. Napřed měla být zavedena koňská tramvaj, potom parní a až před rokem 1900 se začala projednávat tramvaj elektrická. Souviselo to se stavbou městské elektrárny, poněvadž mnohá menší města už elektrárnu měla a tramvaje také.“

Celý článek (zdroj): ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/k-provozu-tramvaji-meli-budejovicti-uz-predem.html

(3/3) Budějovické tramvaje – CBArchitektura.cz

Budějovické tramvaje

Zajímavosti: Jaké byly jízdní doby? Z Pražského předměstí na náměstí 9 minut. Z Lineckého předměstí na náměstí za 8 minut. Z náměstí na nádraží za 5 minut. Kdy se jezdilo? Všeobecně se předpokládá, že doprava byla provozována od 6.00 do 22.00. Jak se jezdilo? V roce 1930 bylo přepraveno 1,800,000 cestujících, v průměru 4,931 denně (ČB měly cca 43,000 obyvatel). Jaké bylo jízdné? V průběhu 40 let od 12 haléřů do 1,50 Kčs. Jaký byl rozchod kolejí? Úzkorozchodný tj. 1000 mm (standardní je 1435 mm) Jaký byl počet souprav? Sedm motorových vozů.

Celý článek (zdroj): www.cbarchitektura.cz/2013/12/budejovicke-tramvaje.html

Fotky: Václavák býval výkladní skříní Prahy. K jeho oživení je potřeba tramvaj, říká architekt – Aktuálně.cz

V rámci úprav veřejného prostoru mezi novou a historickou budovou Národního muzea se pokládají i tramvajové koleje. Ty se stanou součástí budoucí tramvajové zastávky obnovené linky z Vinohradské třídy k hlavnímu nádraží a pak do horní části Václavského náměstí. „Totálním průšvihem Václaváku je chybějící tramvaj. Tramvaj má jednu zásadní úlohu, není totiž jen dopravním prostředkem, je městotvorná,“ tvrdí architekt Petr Kučera. Po obnovení tramvajové linky v horní části Václavského náměstí volají odborníci na dopravu i urbanisté.

Fotky: Václavák býval výkladní skříní Prahy. K jeho oživení je potřeba tramvaj, říká architekt | Aktuálně.cz

Podívejte se na fotky z dob, kdy kolem Národního muzea jezdily tramvaje.

Zdroj a další foto: magazin.aktualne.cz/bydleni/tramvaje-na-vaclavskem-namesti/r~be503b0aa09411e89f96ac1f6b220ee8/

Nový žebříček světových metropolí. Nejlépe se žije ve Vídni, Praha si pohoršila – Echo24.cz

Náš komentář: Kam pro inspirace, jak utvářet město jako místo k životu? Město pro lidi Příklad není daleko. Wien, Austria. Proč hledat řešení tam, kde se teprve ztěžka novodobému směřování funkce měst učí, dobrá řešení jen obtížně prosazují? Hledejme a inspirujeme se, kde to dělají již desetiletí dobře a výsledek je nejen vidět, ale celosvětově vysoce hodnocen. 
Budoucnost utváříme již dnes. Chtějme víc a nebuďme provinční a zahledění do dob minulých.

Nejlepší místo k životu je rakouská Vídeň. K tomuto závěru dospěli analytici z Economist Intelligence Unit (EIU), kteří sestavili každoroční žebříček 140 metropolí podle životní úrovně. Poprvé v historii se tak na první místo dostalo evropské město, předchozích sedm let dominoval australský Melbourne, který letos skončil druhý. Praha se umístila na 60. místě.

Source: echo24.cz/a/Sd6km/novy-zebricek-svetovych-metropoli-nejlepe-se-zije-ve-vidni-praha-si-pohorsila

Vizuální smog v Českých Budějovicích v reportáži České televize

Potěšující zprávou je, že se (doufejme) v Českých Budějovicích chystá omezení využívání veřejného prostoru k reklamě. Na některých místech dosáhlo absurdního rozsahu. Zvykli jsme si už to nevnímat. Je ale správné veřejné plochy procházet či projíždět jak kůň s klapkami na očích? Domníváme se, že ne. Naši předkové se každé místo ve městě snažili zkrášlit a činit zajímavým a z jejich práce se můžeme vizuálně těšit dodnes. Stejně tak to dělají i ve vyspělých městech všude v Evropě i ve světě. Proč bychom tak neměli činit i v Českých Budějovicích dnes? Dostali jsme možnost se k problému vyjádřit. Podívejte se na záběry České televize. Jsou výmluvné… Video najdete zde.

Pozvánka: New York City na kole

Spolek Domovina si vás dovoluje pozvat již tento čtvrtek 24.8.2017 na promítání výběru z vlastních snímků z cesty, na téma „NEW YORK/NYC na kole“. Promítat se bude na veřejném prostranství u tělocvičny Grünwaldova, na zeď tělocvičny .
Ve 20:15  začne promítání, předpokládaná délka: 30 minut. Zástupci spolku budou přítomni již od 19:30. Přijďte se podělit o inspirativní zážitky z cest.

Předneseno zastupitelstvu 15.5.2017: Jak zamezit dopravním zácpám a znečištění měst?

Vážené dámy a pánové,
ve svém příspěvku budu citovat urbanisty, odborníky, protože jsou  profesionály a o městě něco vědí:

„Jak zamezit dopravním zácpám, znečištění a rozrůstání měst?
Nedovolte lidem parkovat zadarmo!“
Citát z časopisu The Economist, otisknutý v časopise Respekt.

Plánovači měst považují parkování za nejnudnější téma. Architekty a developery nejvíc vzrušuje zónování a poměry podlahových ploch a tím se zabývají.
Přitom to je právě parkování, které ovlivňuje vzhled měst a to, jak se v nich lidé přemisťují.
Mnohá města se snaží vypadat lákavěji, proto budují cyklostezky, linky MHD nebo staví krásné budovy od slavných architektů.

A když ne, alespoň mění parkovací předpisy. Dokud existují auta, existuje potřeba je někde odložit, když jsou v klidu. A to je asi 95% času. Normy v některých státech a městech určují parkovací minimum.
V Londýně naopak požadavky na minimum parkovacích ploch zrušili.
A tak například: devadesáti pěti patrový mrakodrap v Londýně nazvaný Střep má jen 48 parkovacích míst.
Srovnejme s projektem dostavby Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích: jednopatrová budova bude mít 36 krytých parkovacích míst a 4 parkovací stání venkovní. Celkem 40 míst. Takže londýnský poměr 95 pater ku 48 parkovacím místům, České Budějovice 1 patro ku 40 parkovacím místům.


Zůstaneme-li u knihovny, na třetím místě skončil projekt od tvůrců Projektil architekti, který nezabral ani metr čtvereční městské zeleně. Byl lepší, avšak v rozporu se zadáním, protože nesplnil podmínku vytvořit 36 parkovacích míst v kryté garáži. Snadnost parkování, a tím pozvánka pro příjezd dalších aut do centra Českých Budějovic, tak zvítězila nad zachováním městské zeleně.

Profesor urbanismu Richard Burdett na Londýnské škole ekonomických a politických věd v roce 2010 napsal pro časopis ERA 21:
„Způsob jakým jsou města navržená, řízená a obývaná je zásadní pro jejich sociální a ekonomický blahobyt. Rozloha města a přilehlých satelitních částí určují vzdálenosti, které musejí lidé denně urazit, i způsob, jakým je zdolávají.“

V Londýně používá na denní dojíždění veřejnou dopravu 95% jeho nejbohatších obyvatel.
Kompaktní, méně suburbanizované prostředí podpořené nabídkou lákavých, přímých, bezpečných a spojitých cyklocest, důmyslným systémem veřejné dopravy – je nejen prostorově efektivnější, umožňuje navíc svým obyvatelům pohyb s malými finančními a ekologickými náklady.

Na závěr si dovolím vlastní shrnutí:
Města rozvíjená, navrhovaná a řešená urbanisty odborníky na základě filozofie a koncepce života měst ve 21. století nás dávno předběhla a rychle se nám vzdalují. Řeší se jako města pro lidi. U nás stále řešíme města pro snadný pohyb aut a snadné parkování v nich. Je jen na nás, kdy pochopíme, jak se špatně činíme.

Za aktivitu mistokzivotu.cz přednesl: Ing. Vladimír Šefčík

Předneseno Zastupitelstvu ČB 15.5.2017 k Strategickému plánu: „Žádná komunikace nadměstského významu nesmí procházet městem a toto město funkčně a provozně rozdělovat“

Vážené dámy a pánové,

v současnosti se zpracovává nový strategický plán. Očekáváme od jeho formulace a naplňování, že povede ke zlepšení kvality života nás obyvatel města, ke zklidňování dopravního provozu a zkrášlování veřejných prostranství.

Zajímalo by nás, zda se vrátí do jeho obsahu zásada, která byla formulovaná v obecně závazné vyhlášce č. 4/2000 o závazných částech územního plánu města České Budějovice z r. 2000, kde v článku 124, subsystém dopravy na pozemních komunikacích (silniční síť) v odstavci d) bylo uvedeno:
„Oddělení tranzitní průjezdné dopravy od vnitroměstské; oddělení tranzitní průjezdné dopravy od vnitroměstské; žádná komunikace nadměstského významu nesmí procházet městem a toto město funkčně a provozně rozdělovat.

Tato důležitá zásada, kterou formulovali urbanisté, však bohužel při tzv. „překlápění“ územního plánu z něj jaksi vypadla.
Jestliže by tato důležitá zásada zůstala v územním plánu zachována, nedošlo by vůbec k řešením projektů s cílem přivedení zvýšené dopravy, včetně kamionové, do obydlených lokalit a rozbíjení kompaktnosti města.

Když občané protestují proti projektům, jejichž důsledkem bude, že území města budou funkčně a provozně rozdělena, jsou nazýváni sobci. Proč?
Je známým faktem, že lidé v důsledku nadměrné dopravy a hluku a nedostatku zeleně a atraktivního prostředí v ulicích města hledají bydlení dle svých představ na krajích města, v satelitních celcích a v okolních obcích. Z města se do nich stěhují, aby se pak individuálně auty do města vraceli a v něm se přepravovali, a přejí si – a často se hlasitě domáhají, aby v něm našli vždy parkování zdarma a hladký průjezd nejlépe vždy na zelenou.

A je jim vyhovováno. Všemi spojkami a tangentami a páteřními trasami, dokonce plánovanou dálniční trasou D3 obydleným územím.

Kdo jsou tedy ti sobci? Ti, kdo ve městě žijí, činí město živým, a chtějí příjemné životní prostředí, nebo ti, kdo se rozhodli pro bydlení mimo město a do města jen dojíždějí a chtějí jím co nejrychleji projet?
Pro koho a proč mají českobudějovičtí strpět komunikace nadmístního významu?

Žádáme, aby se do zásad strategického plánu vrátila urbanisticky důležitá formulace, že žádná komunikace nadměstského významu nesmí procházet městem a toto město funkčně a provozně rozdělovat.

Za aktivitu mistokzivotu.cz přednesl: Karel Turek

Jak vylepšit okolí magistrály? Podívejte se, jak architekti vrací lidem centra měst – Aktuálně.cz

Jak vylepšit okolí magistrály? Podívejte se, jak architekti vrací lidem centra měst

Řešení, které bude pro běžné obyvatele přívětivější, nyní pro magistrát připravuje dánská kancelář Gehl Architects.

Odkaz na článek: zpravy.aktualne.cz/ekonomika/jak-vylepsit-okoli-magistraly-podivejte-se-jak-architekti-vr/r~6eb1dc52057211e7bb37002590604f2e/