Vážené dámy a pánové,
ve svém příspěvku budu citovat urbanisty, odborníky, protože jsou profesionály a o městě něco vědí:
„Jak zamezit dopravním zácpám, znečištění a rozrůstání měst?
Nedovolte lidem parkovat zadarmo!“
Citát z časopisu The Economist, otisknutý v časopise Respekt.
Plánovači měst považují parkování za nejnudnější téma. Architekty a developery nejvíc vzrušuje zónování a poměry podlahových ploch a tím se zabývají.
Přitom to je právě parkování, které ovlivňuje vzhled měst a to, jak se v nich lidé přemisťují.
Mnohá města se snaží vypadat lákavěji, proto budují cyklostezky, linky MHD nebo staví krásné budovy od slavných architektů.
A když ne, alespoň mění parkovací předpisy. Dokud existují auta, existuje potřeba je někde odložit, když jsou v klidu. A to je asi 95% času. Normy v některých státech a městech určují parkovací minimum.
V Londýně naopak požadavky na minimum parkovacích ploch zrušili.
A tak například: devadesáti pěti patrový mrakodrap v Londýně nazvaný Střep má jen 48 parkovacích míst.
Srovnejme s projektem dostavby Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích: jednopatrová budova bude mít 36 krytých parkovacích míst a 4 parkovací stání venkovní. Celkem 40 míst. Takže londýnský poměr 95 pater ku 48 parkovacím místům, České Budějovice 1 patro ku 40 parkovacím místům.
Zůstaneme-li u knihovny, na třetím místě skončil projekt od tvůrců Projektil architekti, který nezabral ani metr čtvereční městské zeleně. Byl lepší, avšak v rozporu se zadáním, protože nesplnil podmínku vytvořit 36 parkovacích míst v kryté garáži. Snadnost parkování, a tím pozvánka pro příjezd dalších aut do centra Českých Budějovic, tak zvítězila nad zachováním městské zeleně.
Profesor urbanismu Richard Burdett na Londýnské škole ekonomických a politických věd v roce 2010 napsal pro časopis ERA 21:
„Způsob jakým jsou města navržená, řízená a obývaná je zásadní pro jejich sociální a ekonomický blahobyt. Rozloha města a přilehlých satelitních částí určují vzdálenosti, které musejí lidé denně urazit, i způsob, jakým je zdolávají.“
V Londýně používá na denní dojíždění veřejnou dopravu 95% jeho nejbohatších obyvatel.
Kompaktní, méně suburbanizované prostředí podpořené nabídkou lákavých, přímých, bezpečných a spojitých cyklocest, důmyslným systémem veřejné dopravy – je nejen prostorově efektivnější, umožňuje navíc svým obyvatelům pohyb s malými finančními a ekologickými náklady.
Na závěr si dovolím vlastní shrnutí:
Města rozvíjená, navrhovaná a řešená urbanisty odborníky na základě filozofie a koncepce života měst ve 21. století nás dávno předběhla a rychle se nám vzdalují. Řeší se jako města pro lidi. U nás stále řešíme města pro snadný pohyb aut a snadné parkování v nich. Je jen na nás, kdy pochopíme, jak se špatně činíme.
Za aktivitu mistokzivotu.cz přednesl: Ing. Vladimír Šefčík
